Celý fotbal v Městci Králové ,,ulehal“ k zimnímu spánku s pocitem velké zodpovědnosti k podzimním výsledkům. Všichni si naplno uvědomujeme, že náskok, který momentálně v tabulce máme může být brán jako pohodlný, a to my nechceme. Náš cíl je jasný. Dotáhnout úspěšnou podzimní část do postupového finále.
Jako tradičně jsme toto přípravné období nastavili tak, že jsme se scházeli 2x týdně. Každé úterý jsme nabírali kondici na sportovním hřišti u nádraží. Druhý trénink byl jako v loňských letech v hale v Hlušicích, kde jsme po vzoru futsalu makali na technice a herní připravenosti.
K přípravnému období patří i přípravné zápasy. Náš management vytvořil harmonogram, kterým jsme chtěli kluky vystavit těžším zkouškám se soupeři z vyšších soutěží. Jenom tak jsme mohli porovnat naši výkonost s potencionálními soupeři.
První přípravný zápas jsme sehráli s Chlumcem nad Cidlinou ,,B“. Velmi silný tým z krajského přeboru, za který nastoupili i hráči širšího kádru ,,A-týmu“ byl úplně jiný level. Schytali jsme těžkou porážku, ale odnesli si zajímavou zkušenost ze zápasu s těžkým soupeřem.
Druhý zápas byl o poznání líbivější. Na umělé trávě v Benátkách nad Jizerou jsme vyzvali Luštěnice. Z mého pohledu jsme byli lepším týmem, ovšem prohráli jsme 2:0.
Poslední dva zápasy se nesly v duchu těžké marodky a výrazných omluvenek. Zápas s Kunčicemi jsme sice ve slepené sestavě vyhráli 2:0, ale kdyby zápas skončil 15:5 pro soupeře, asi by to bylo fér. Poslední zápas jsme odehráli s tradičním soupeřem Chlumec nad Cidlinou ,,C“. Už na přírodní trávě ve Starém Bydžově se hrál fotbal ve vysoké intenzitě. Naše sestava byla znovu slepená, ale i tak byly k vidění zajímavé výkony. Těsná prohra nás nijak nemrzí.
Sečteno podtrženo. Příprava proběhla jak na horské dráze. Je jasné, že klub má omezenou hráčskou základnu. Pokud se do toho přidají pracovní povinnosti a zdravotní komplikace, je to hned na účasti na trénincích, či zápasech znát.
S příchodem prvního mistrovského zápasu cítím rozporuplné pocity. Jsem hrozně natěšený, ale zároveň cítím lehkou nervozitu. Nemůžeme se schovávat a alibistický tvrdit že soutěž nechceme vyhrát. Realita je taková, že nic jiného než postup, nás nezajímá.
Poslední větou bych znovu vyzdvihl práci s mládeží. Do každého přípravného zápasu nastoupilo nespočet městeckých dorostenců a byli vidět. V jarní části sezony dostanou výraznější minutáž. Zaslouží si to a měla by to být pro ně i výrazná motivace na sobě pracovat.
Závazků, které vůči klubu máme a devítibodový náskok byla a je motivace do jarní části, abychom vše dotáhli do vítězného konce.
Jan Šmidrkal – hlavní trenér A-teamu